Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hypochondrická porucha (hypochondrie)

Další názvy: hypochondrie, hypochondriactví

Anglicky: Hypochondria(sis)

Příčina: není přesně známa

Úmrtnost: téměř nulová

Obor: Psychologie, Psychiatrie

 

Hypochondrie, známá též jako hypochondrická porucha, je úzkostný stav, zaměřený na vlastní zdraví. Člověk, který má hypochondrii, se označuje jako hypochondr, případně zastarale hypochondriak. Název pochází z řeckého υποχονδριση, hypochondrium, tedy podžebří, až 90% hypochondrů totiž pociťuje své počáteční "problémy" v oblasti pod žebry. Hypochondrii má asi 1-2% celkové populace, častěji postihuje muže než ženy. Někteří doktoři však říkají, že v ordinaci má hypochondrii i přes 10% pacientů. Několik velice málo hypochondrů kvůli své skutečné nemoci zemřelo, protože jim už ani doktor nechtěl věřit, a pak už bylo pozdě skutečnou nemoc léčit. Další malá část hypochondrů zemřela na předávkování léky nebo doplňky stravy.  

Příznaky:

Jak již bylo uvedeno, mezi hlavní a dlouhodobý příznak patří hlavně sebepozorování a strach z nemoci. Hypochondr je mylně přesvědčený, že je nemocný (hypochondrické bludy) a nelze je vyvrátit žádnými argumenty, dokonce ani lékař hypochondra nepřesvědčí, že je zdravý. Dále se může, v souvislosti se strachem z nemoci, objevit úzkost (anxylie), hypochondr se bojí, aby nezemřel na nějakou nemoc. Kvůli stresu a strachu kvůli "nemoci", mají často hypochondři i zvýšenou teplotu (subfebrilii), obvykle do 37,5 °C, a pokud si ji měří, ještě to přispěje k ještě většímu rozvinutí hypochindrického bludu. Typickým znakem hypochondra také je užívání velkého množství potravinových doplňků (když někdo nějaký bere, neznamená to ještě hypochondrii)-příčina 20% úmrtí na hypochondrii. Hypochondři často znají nazpaměť příznaky mnoha nemocí, případně jak by se daly léčit. Také často ví mnoho o alternativní medicíně, a protože jsou přesvědčení, že jsou nemocní, alternativní medicínu i zkouší. Když doktor potvrdí, že hypochondr je skutečně nějak nemocný (i třeba chřipka atd.), často nemoc zveličuje, má černé vyhlídky a většinou všem ve svém okolí říká, že jako teď to tady mají "černé na bílém", a že oni mu nevěřili, vyčítají jim to, často jim přestávají věřit i v jiných věcech. Odtud i známý vtip: "Jaký je nelepší nápis na hrob hypochondra? No přece: Já jsem vám to říkal!". Velmi málo hypochondrů zemře kvůli tomu, že až přijde skutečné onemocnění, jim často nevěří ani jejich lékař a poté už je pozdě opravdovou nemoc léčit.

Přenos, prevence a léčba:

Přenos: Hypochondrie je neinfekční onemocnění. Má však pravděpodobně genetický podklad, a je proto možný přenos na potomky.

Prevence: Příčina hypochondrie není známa, a proto účinná prevence neexistuje. Částečná, avšak ne stoprocentní prevence spočívá v neodměňování nebo v nepochvalování v době nemoci, to může vést k tomu, že pak člověk jaksi "chce" být nemocný. Mezi rizikové faktory patří také prvorozenectví-rodiče se více starají o jejich zdraví a až přijde na svět druhý potomek, nevěnují tolik pozornosti jejich zdraví.

Léčba (terapie): Hlavní problém spočívá v tom, že většina hypochondrů se léčit nechce. Hypochondři, stejně jako schizofrenici, chtějí mít bludy. Léčba spočívá hlavně v konzultaci s psychiatrem nebo psychologem (nebo KBT) o hypochondrově problémech a poté se hovoří na téma o rodině a rodinných vztazích. Jako podpůrnou léčbu lze použít farmakoterapii antidepresivy, mezi důležitější prvky ovlivňující léčbu patří také citová opora ze strany rodiny. AnxIolytika (proti úzkostným stavům) se při léčbě hypochondriké poruchy nepoužívají.

 

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2017 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 403026
Měsíc: 3023
Den: 78

 
 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA